Město Stráž pod Ralskem se nachází asi 27 km jihovýchodně od okresního města Česká Lípa, v nehlubokém údolí řeky Ploučnice, mezi dominantními vrchy Ralska (696m.nm.) a Hamerského Špičáku (462m.nm.).

První zmínka o obci je obsažena v listině krále Václava II. ze dne 28. srpna 1283. Tehdy zde vybudovali Markvarticové hrad, podle nějž se pak mnozí pojmenovali, jako páni z Vartenberka. Ve 13. století jsou zmiňováni Markvart z Března a jeho syn Beneš z Vartenberka.

Od 15. století město mělo hrdelní soud. Císař Rudolf II. městu udělil znak obsahující slunečnici. Po třicetileté válce město přišlo o řadu privilegií. V roce 1785 císař Josef II. obci potvrdil tržní právo.

Město několikrát změnilo svého majitele. Jako první zde byl rod Vartenberků následně pak rod Hišperágů, Albrecht z Valdštejna, Lichtenštejnové a Hartigové.

Město má rozvinutý cestovní a kulturní ruch. Pokud navštívíte místní infocentrum dostanete mnoho nápadů a tipů na výlety po městě. 

První zmínka o hradu se datuje do roku 1281. Původně gotický hrad patrně založil Markvart z Března, či jeho syn Beneš z Vartemberka ve 13. století k ochraně obchodní žitavské záhvožďské cesty. Je z té doby zachována pečeť S. MARQVARDI DE WARTENBERC.

Po pánech z Vartenberka hrad získal koupí roku 1504 šlechtický rod Hyršpergárů, kteří roku 1563 hrad přestavěli na renesanční zámek. Zámek se dále dostal do vlastnictví Lichtenštejnů, Hartigů a na krátkou dobu i Albrechta z Valdštejna. V průběhu třicetileté války byl zámek roku 1639 vypleněn a poškozen švédským vojskem a v roce 1645 byl vypálen.

Po dobudování zámku v Mimoni roku 1830 vlastníci Vartenberku (Stráže) se přestěhovali tam a zdejší zámek se stal sídlem velkostatku. V roce 1922 Hartigovský velkostatek koupil unhošťský učitel a spisovatel František Melichar.

V období druhé světové války měli na zámku nacisté svůj archiv. Zámek také sloužil jako věznice.

Po válce zámecký areál pro své potřeby zabrala rudá armáda, která jej využívala jako nemocnici a zotavovnu. Zámek byl využíván též k ubytování rekreantů koncernu ČKD Praha. Později však byl zdevastován sovětskými vojsky a dne 11. září 1987 vyhořel.

Zámek je od května 2024 přístupný veřejnosti. Bližší informace naleznete na webu města https://www.strazpr.cz/. 

Zámek 50, Stráž pod Ralskem 471 27 

Muzeum bylo založeno v roce 2020. Jeho účelem je, seznámit návštěvníky s histroií města a přilehlého okolí. Stálá expozice se skládá z několika místností. Jako první návštevníci uvidí školní třídu z 50. let minulého století, jelikož budova, ve který sídlí muzeum byla vystavěna původně jako německá škola. Další expozice je věnována parašutistům. Nedílnou součástí jsou také spolky, které ve městě působí. Velký důraz je kladen na místní rodáky, počínaje rodem Vartneberků, kteří město založili. Součástí stálé expozice jsou také předměty, které návštevníků ukazují histroii hornictví a těžbu uranu.

Otevírací doba

Po - Pá   9:00 - 12:00, 12:30 - 16:30

So           9:00 - 12:00

+420 606 095 118
muzeum@strazpr.cz

Náměstí 5. května 55, Stráž pod Ralskem 471 27

Horecký rybník u Stráže pod Ralskem je dnes častěji označován jako Vodní dílo Stráž pod Ralskem. Původní Horecký rybník byl na Ploučnici vybudován v letech 1912–1915 a měl zadržovat vody při povodňových vlnách. První úpravy hráze včetně bezpečnostního přelivu nařídila Zemská komise pro úpravu vod již roku 1926. 

Časem i působením těžkých vozidel, zejména sovětské okupační armády, byla hráz narušena. V roce 1974 byly v hrázi inspekční komisí nalezeny četné trhliny. V roce 1990 byla konstatována havarijní situace a i přes nesouhlas města byla silnice na hrázi uzavřena. V letech 1996 až 1997 byla hráz přebudována a byly vyměněny celé její části včetně přelivů.

V nádrži je zadržováno 1,7 milionů m³ vody a plocha nádrže je 42 ha.

Sloup je dominantou náměstí, které je protáhlého tvaru. Byl postaven roku 1682 a to na počest vyhnutí se morové epidemii roku 1680. Roku 1682 byla postavena socha Marie, která byla později doplněna sv. Janem Nepomuckým, sv. Floriánem, sv. Šebestiánem a sv. Prokopem.

Původně byl vytvořen jako morový sloup, následně byl doplněn o sochu Panny Marie a světců.

V roce 1722 nedaleko strážského zámku na návrší nad městem (Zámecký vrch) nechal postavit majitel panství Ludvík Hartig barokní kapli, nazývanou Zámecká. Se zámkem ji spojuje cesta vroubená alejí se vzrostlými stromy. Kaple byla zasvěcena svatému Janu Nepomuckému.

Ve druhé polovině 20. století město i jeho památky včetně kaple trpěly těžbou uranu, přítomností okupačních vojsk sovětské armády a nezájmem vedení města o církevní památky. Také kaple značně zchátrala.

Po roce 2000 byla kaple i její okolí opravena.

V roce 2001 kapli město předalo kapli k užívání Pravoslavné církevní obci v České Lípě, která zde zřídila filiální obec, a začala kapli používat pro své bohoslužby. Protože Jana Nepomuckého pravoslavní za světce neuznávají, změnili původní zasvěcení kaple na zasvěcení svatému Panteljmonu. Pravoslavné bohoslužby v kapli bývají zpravidla jednou za čtrnáct dní v neděli ráno.

ev. č. 497, Stráž pod Ralskem 471 27

Na náměstí pod stromy kolem hlavního vjezdu k zámku stojí na několika kamenných schodech vysoký kamenný podstavec v dolní části po stranách zdoben mohutnými volutami, v horní části ukončen segmentově prohnutou římsou. Podstavec dělen na čtyři stejně velká pole. V nich mělké reliéfy čtyř světců. Na podstavci vztyčena socha mužské postavy s mitrou na hlavě. Pod nohama mu leží nahé dítě. Jedná se o sv. Valentina. Na čelní straně podstavce reliéf sv. Vendelína. Postava v pasteveckém plášti s kloboukem na hlavě, v levé ruce drží pasteveckou hůl. U nohou býk a kůň. Vpravo reliéf sv. Františka Xaverského s křížem v ruce. Na levé straně reliéf sv. Josefa. Vzadu reliéf sv. Dominika s křížem v pravé ruce, s knihou v levé ruce. Pod nohama na levé straně pes s hořící pochodní v tlamě.

Jedná se o ojedinělé ztvárnění sv. Valentina v takto monumentální podobě.

Náměstí 5. května, Stráž pod Ralskem 471 27 

Náměstí 5. května, Stráž pod Ralskem 471 27

Náměstí 5. května, Stráž pod Ralskem 471 27

Náměstí 5. května, Stráž pod Ralskem 471 27

Písemné zprávy dokazují existenci hradu v majetku krále Přemysla Otakara II. v 13. století. Byl jedním z hradů postavených na ochranu staré obchodní cesty na sever do Lužice. Král Václav II. hrad roku 1283 postoupil Janovi z Michalovic.

Dostavbu dříve královského hradu zajistili pozdější vlastníci z rodu Vartenberků v následujícím století. Ti jej drželi do roku 1516. Hrad odolal i nájezdům husitských vojsk. V době panování Vartenberků hrad roku 1444 oblehlo žitavské vojsko, ale dobýt hrad se mu nepodařilo.

Hrad prošel složitým stavebním vývojem a jeho pozůstatky jsou silně poškozeny těžbou surovin, skalním řícením a rozebíráním zdiva na stavební kámen. Hradní jádro pravděpodobně patřilo k hradům s obvodovou zástavbou. Z nejstarší stavební fáze zřejmě pochází obvodová hradba jádra s obdélným baštovitým výstupkem na severozápadní straně a spodní úroveň čtverhranné věže ve východním nároží.

Vnější opevnění vzniklo nejspíše až během 15. století a při renesančních úpravách. Patří k němu mohutná podkovovitá dělostřelecká bašta na jižní straně hradního areálu a výrazně menší opevnění na protilehlém konci hradu.

Na východním konci hřbetu Horky, v místech kde dnes stojí kaple sv. Jana Nepomuckého, stál roku 1700 kámen, do jehož niky byla vložena soška Jana Nepomuckého. Kult tohoto světce se rozšířil dlouho před tím, než došlo k jeho svatořečení. V roce 1722 byla socha sv. Jana Nepomuckého postavena na mostku přes Ploučnici při cestě do Novin.

Roku 1722 nechal postavit hrabě Ludvík Hartig barokní kapli na návrší nedaleko zámku a věnoval do ní oltářní obraz později přenesený do farního kostela. Roku 1768 kaple vyhořela, později obnovena synem zakladatele Adamem Hartigem. Během přestavby byly v roce 1769 pořízeny do věžičky dva zvony. Zvony zde visely až do 1. sv. války, kdy byly společně se zvony z hlavního kostela odevzdány k rozlití pro válečné účely. V letech 1776 až 1780 sloužila kaple jako náhradní kostelík k bohoslužbám.

Socha Jana Nepomuckého byla umístěna v městském muzeu, původní podstavec od zrušeného mostku byl vyzdvižen a restaurován. Nyní je socha umístěna u kruhového objezdu při příjezdu do Stráže pod Ralskem.

Původní gotický farní kostel ze 13. století byl zasvěcen svatému Mikuláši. Když panství získali Vartenberkové, došlo roku 1413 ke změně zasvěcení na svatého Zikmunda.

V letech 1772–1779, již po přestavbě gotického kostela na renesanční, byl na stejné místo postaven hrabětem Františkem Hartigem zhruba do dnešní podoby pozdního baroka nový kostel. Architektem nové stavby byl J.J. Kunz, který starý kostel nechal zbořit. Nový kostel byl vysvěcen 2. května 1781. Drobné stavební úpravy probíhaly i v 18. a 19. století. Z předchozího období zůstala věž, která byla přistavěna již roku 1605.

V letech 1735–1884 byli v kryptě před hlavním oltářem pohřbíváni příslušníci šlechtického rodu Hartigů, kteří byli poslední vrchností ve Stráži pod Ralskem.

Od roku 1945 stavba postupně chátrala. V roce 1960 byl kostel uzavřen a poté využíván jako skladiště. Teprve kolem roku 2000 začaly z iniciativy mimoňského faráře Václava Horniaka postupné opravy. Podílelo se na nich i město.

Strážský rodák Daniel Josef Mayer z Mayernu se narodil dne 16. ledna 1656. Jeho rodný dům se nachází na Náměstí  5. května 146, Stráž pod Ralskem 471 27. Informace o jeho osobě se dozvíte v městském muzeu. 

Socha byla vyrobena v Salmovských železárnách v Blansku počátkem 80. let 19.století. Jako vzor jí pravděpodobně posloužila socha Pavla Veverky, který měl v železárnách svůj umělecký ateliér. Dodnes se takových soch dochovaly desítky a to nejen u nás, ale i v Rakousku, Polsku a Německu. 

Heinrich Ignaz Franz Biber se narodil dne 12. srpna 1644 ve Stráži pod Ralskem. O jeho životě se dozvíte informace v městském muzeu.

Busta stojí v místě původního Biberova pomníku v parčíku za kostelem sv. Zikmunda. 

Boží hrob se nachází vedle Zámeckého vrchu, pod kaplí sv. Jana Nepomuckého.

Neví se, kdy byl Boží hrob vybudován, víme ale datum opravy Božího hrobu. Bylo to roku 1905, stavební úpravy provedla firma z Vídně nákladem 432,32 Kr. Do Božího hrobu byla uložena dřevěná socha Krista ( 150 cm) na dřevěných márách ( cca 160 Kr.) Socha se bohužel nedochovala, za záhadných okolností zmizela. Jeskyně byla používána od šedesátých let jako sklep. V roce 2016 město využilo dotaci od MZe.Socha byla vytvořena z umělého pískovce, leží na sarkofágu, byla pořízena nová kovaná mříž, nová dlažba, vztyčen dřevěný kříž nad hrobem. Práce provedla firma Bláha z Vysokého Újezdu. 

Poprvé byl hrad v písemných materiálech zmiňován v roce 1431 za Beneše z Vartemberka, ale jeho historie neměla dlouhého trvání – poslední zmínka pochází z roku 1453 a krátce poté patrně zanikl. V roce 1760 byla v jeho zbytcích zřízena poustevna. O té se zmiňuje spisovatelka Karolína Světlá ve své povídce Poslední poustevnice. Poustevnu obývali za její existence dva poustevníci. Druhý poustevník Johan Wenzel Steinfelder přišel po odchodu prvního v roce 1768. Již od mládí se toulával a žebral, avšak dostal se až do Itálie, kde vstoupil do kongregace poustevníků sv. Ivana a po návratu do Čech začal působit zde na Stohánku. Za nemalé almužny podával rozhřešení a rady.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zricenina-skalniho-hradu-stohanek

Kdy byl hrad přesně založen, doloženo písemně není. Existují nepříliš věrohodné záznamy o turnaji v Magdeburku v roce 983, jehož se zúčastnil rytíř Teodor z Ralska, také že majitelem byl snad roku 1175 Heřman z Ralska.

Další výklad doložený archeology uvádí na Ralsku v roce 1377 mocný rod Vartenberků v osobě Jana z Vartenberka, který vystavěl kamenný hrad místo původního dřevěného a včlenil jej do soustavy hradů k ochraně a kontrole obchodních cest.

Po husitských válkách hrad rychle střídal majitele a roku 1468 byl dobyt žitavským vojskem z Lužice. Pak zde působili loupeživí rytíři a nacházela se zde podloudná mincovna. Od roku 1505 panství koupil rod Biberštejnů a o hrad se přestali starat. O sto let později byl popisován jako pustý.

Hora s okolím byla v letech 1969–1990 nepřístupná pro veřejnost kvůli sovětskému vojenskému prostoru. V době jejich působení shořela vyhlídková věž.